22. 9. 2014
Rozhovor se Simonou Jašovou:
Za Domov nad Nisou kandidujete jako členka Strany zelených. Jste tedy reprezentantkou „ekologické“ politiky nebo máte jiné cíle?
Ekologickou tematikou, ekologickou výchovou a zdravým aktivismem se zabývám celoživotně. V posledních letech jsem hodně času a energie věnovala hlavně své dceři, která je nejmladší z mých dětí (synové už jsou dávno dospělí). Teď jak odrůstá, cítím, že se mi uvolňuje prostor a snažím se opět aktivněji vstoupit i do politiky. Ještě před narozením dcery jsem se hodně angažovala v sousedním Liberci v kauzách, jakými byla například spalovna odpadů v centru města, pořádání motocyklové „šestidenní,“ či kontroverzní kandidatura Jizerských hor na pořádání MS v klasickém lyžování. Moje osobní jablonecké téma je přehrada. Jde o zachování přírodního rázu luk u přehrady. Konkrétně jde o „studentskou“ louku u Slunečních lázní, plochu u hráze naproti plaveckému bazénu a Tajvan. Může se lehce stát, že namísto současných přirozených zelených ploch tam vyrostou například nová sportoviště. Tím bychom přišli o poslední přístupné přírodní plochy využívané veřejností k procházkám, běhání, piknikům apod. Věřím, že mnoho Jablonečanů to vnímá podobně jako já, tedy že přijít o přirozené louky u přehrady by byla velká škoda.
Myslíte, že zájem veřejnosti o přírodu a její zachování je celkově větší než dříve?
Všímám si kolem sebe, že je to opravdu lepší. Nejsou to už jen ojedinělé výkřiky několika aktivistů na ulici. Ale stále je na tomhle poli před námi hodně práce. Co určitě má smysl do budoucna je práce s dětmi. Do nich můžeme ještě lásku k přírodě vložit a děti pak mají také velmi dobrý vliv na své rodiče.
Tím jste vlastně představila svoji práci jako vedoucí Střediska ekologické výchov Český ráj. Co všechno s dětmi děláte?
Jde v podstatě o návrat k přirozenému světu – ohmatat si kámen, vylézt na strom, projít se bosýma nohama v potoce… Naše středisko nepůsobí jen v Českém ráji, ale spolupracujeme také s jabloneckými dětmi, se školami a školkami. Do programů, které pro ně připravujeme se snažíme dostat, co nejvíce zážitků, aby pocítily přírodu na vlastní kůži. Teoretických informací musí ve škole zpracovat opravdu hodně, dost času tráví u počítačů, takže my jim pomáháme zažít něco trochu jiného, prožít kousek dobrodružství.. Bohužel jim opravdu ten kontakt s přírodou leckdy chybí.
Poslední otázkou se vrátím k politice. Jste razantní, pokud jde o hájení ekologických zájmů například při nové výstavbě?
Ze zarytého odporu proti všemu novému jsem dávno vyrostla. Každý případ je individuální. Jde hodně o priority – někde kompromis udělat lze a je nezbytný, ale v principiálních věcech by se ustupovat nemělo.
Děkuji za rozhovor.